Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oxid uhličitý - TL

19. 12. 2012

 

 
Laboratorní práce č….
 
Oxid uhličitý - Teoretický list
 
Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může v ústech mít slabě nakyslou chuť. Je těžší než vzduch.
Oxid uhličitý je velice stálý a ani při velmi vysokých teplotách nad 2 000 °C se znatelně nerozkládá. Ve vodě se snadno rozpouští, přičemž se slučuje s vodou na kyselinu uhličitou:
 
CO2 + H2O ↔ H2CO3
 
Této vlastnosti se využívá například při sycení nealkoholických nápojů a piva.
 
Při ochlazení pod -80 °C mění plynný oxid uhličitý svoje skupenství přímo na pevné (desublimuje) za vzniku bezbarvé tuhé látky, nazývané suchý led.
Oxid uhličitý je nedýchatelný a ve vyšších koncentracích může způsobit ztrátu vědomí a smrt. Naruší totiž uhličitanovou rovnováhu v krvi, a způsobí tak acidosu. Stejně tak ovšem pokles pod jeho normální koncentraci může způsobit alkalosu.
Oxid uhličitý je běžnou součástí zemské atmosféry, přičemž jeho koncentrace v ovzduší kolísá v závislosti na místních podmínkách, na výšce nad povrchem a relativní vlhkosti vzduchu v ovzduší. V důsledku zejména průmyslových emisí jeho průměrná koncentrace ve vzduchu stále roste.
Lokálně velmi vysoká koncentrace je v místech výronu sopečných plynů ze země ve vulkanicky aktivních oblastech a v některých přírodních minerálních vodách. Vzhledem k tomu, že je těžší než vzduch, může se v takových místech hromadit a představovat nebezpečnou past pro zvířata i lidi.
Oxid uhličitý byl také nalezen v mezihvězdném prostoru. Je hlavní složkou atmosfér planet Venuše a Mars. Byl prokázán i v řadě komet.
Využití oxidu uhličitého je rozsáhlé v mnoha oblastech: hnací plyn a ochranná atmosféra pro potravinářské účely, součást perlivých nápojů, náplň sněhových hasicích přístrojů, chladicí médium (suchý led), v medicíně se přidává (do 5 %) ke kyslíku pro zvýšení efektivity dýchání.
Oxid uhličitý se podílí na vzniku skleníkového efektu.
Velké množství oxidu uhličitého je také rozpuštěno ve světových mořích a oceánech, které tak regulují jeho množství v atmosféře.