Jdi na obsah Jdi na menu
 


síra - TL

19. 12. 2012

 

 
Laboratorní práce č.
 
Síra - Teoretický list
 
Síra je poměrně reaktivní prvek; přímo se slučuje se všemi prvky kromě vzácných plynů, dusíku, telluru, jodu, iridia, platiny a zlata. S čistým kyslíkem síra za normální teploty nereaguje. Stejně jako s ostatními nekovy s ním reaguje až za zvýšené teploty. Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého SO2. Jako čistý prvek se vyskytuje především v oblastech s bohatou vulkanickou činností nebo v okolí horkých minerálních pramenů. Hlavní oblasti těžby síry jsou Polsko, Povolží, Kazachstán a USA.
Velmi významný je výskyt síry v různých rudách na bázi sulfidů. K nejznámějším patří sulfid zinečnatý – sfalerit ZnS, disulfid železnatý – pyrit FeS2, sulfid olovnatý - galenit PbS, sulfid rtuťnatý – cinabarit (rumělka) HgS a chalkopyrit – směsný sulfid mědi a železa CuFeS2. Nejznámějším minerálem na bázi síranů je sádrovec – dihydrát síranu vápenatého CaSO4 . 2H2O.
 Síra se v poměrně značném množství vyskytuje i v horninách organického původu – v uhlí a ropě jako nežádoucí příměs. Obecně platí, že čím mladší uhlí nebo ropa je, tím více síry obsahuje.
 V atmosféře je síra přítomna ve formě svých oxidů, především siřičitého, ale i sírového. Způsobuje to především nekontrolované spalování fosilních paliv s vysokým obsahem síry, ale i vulkanická činnost: při erupci sopek dochází k emisi značného množství sloučenin síry.
 Síra je podstatnou složkou organických materiálů a vyskytuje se v různých bílkovinách. Síra taje při teplotě 114 °C za vzniku žluté průhledné kapaliny, kapalné síry. Při zvýšení teploty nad 160 °C kapalina hnědne, stává se viskóznější a při teplotě 444,5 °C vře a uvolňuje oranžové páry, které jsou tvořeny z osmi- a šesti-atomových molekul, které se s rostoucí teplotou rozpadají na čtyř- a dvou- atomové a při teplotě 860 °C existují v parách z větší části dvouatomové molekuly, samostatné atomy se vyskytují až při teplotě 2 000 °C.
 Rychlým ochlazením par síry vzniká sirný květ, podobně jako ochlazením vodních par vzniká ledový květ.
 Síra se používá k výrobě střelného prachu, jako součást různých výbušnin a zábavní pyrotechniky.
 V chemickém průmyslu se síra používá především pro výrobu kaučuku. Množství síry přidané do směsi pak určuje tvrdost získaného produktu. Dále se používá na výrobu kyseliny sírové, různých pesticidů (rostlinných postřiků), síření sudů a sklepů z důvodů dezinfekce.
Před rokem 1989 představoval oxid siřičitý hlavní problém kvality ovzduší, především v důsledku masivního spalování uhlí s vysokým obsahem síry. Reakcí s vodní parou obsaženou v atmosféře vzniká kyselina siřičitá, která se podílí na vzniku kyselých dešťů, jež se podílely na zničení smrkových lesů, např. v Jizerských horách, Krušných horách a Krkonoších. Mezi lety 1990 až 2006 došlo v České republice k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalace účinných odsiřovacích zařízení. V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů, např. místních topenišť.


 
Postup:
1.    Připrav si jednoduchou aparaturu podle nákresu. Dej pozor na utěsnění okolo zátky a lžičky!
2.     Do kuželové baňky nalij vodu do výšky 2 cm a přidej 10 kapek lakmusu. Voda se musí zabarvit světle fialově.
3.    Na spalovací lžičce zapal pomocí kahanu kousek síry.
4.    Baňku postav na bílý papír, aby se dala dostatečně dobře pozorovat změna zbarvení.
5.    Lžičku s hořící sírou opatrně zasuň do kuželové baňky.
6.    Pozoruj průběh pokusu a zapiš si všechny změny do pracovního sešitu.
 
Nákres aparatury:
                                                                           
                                                 
Na co je třeba dát si pozor:
Vznikající oxid siřičitý je látka štiplavého zápachu dráždící dýchací cesty. Proto s hořící sírou na spalovací lžičce pracuj co nejrychleji!